Výlet a hovno

Bylo to skutečně nádherné ráno. A to minimálně ze dvou důvodů . Měl jsem dovolenou a počasí vypadalo na pohodu . Den jako stvořený pro romantický výlet . Už dávno jsem se chtěl projet vlakem do Turnova . Prý je okolo krajina jak z pohádky. Tak proč to sa kra nezkusit zrovna dneska.Sedl jsem tedy na městský  autobus a nechal se zavézt na hlavní nádraží. Lépe už to snad nemohlo dopadnout . Vlak do Turnova odjížděl za 10min z třetího nástupiště . Tak jen rychle koupit jízdenku, nějakýho lahváče , lidovky a hurá za romantikou. Štěstí holt přeje nepřipraveným. Při ceně jízdného se mi sice trochu protočily panenky . Ovšem jako správnej tvrďák jsem na sobě nenechal nic znát . Jen ruka s lahváčem se  trochu zacukala. No milánkové kdo jezdí vlakem jen vyjímečně jako já, tak je z těch cen asi ta ky překvapený.  Takže hupky dupky na třetí nástupiště ,pak do vlaku a jedém. Hned rychle k okýnku a koukat na tu hnusnou krajinku mizejícího města . Fuj to je fakt průmyslovej humus kolem těch kolejí. No snad už brzy tam budou lepší pokoukáníčka .Zrovna  jsem začal v rozverné náladě tahat lahváče, když tu se to stalo. Ten vlak špatně odbočil. Normálně tam nějakej kretén nastavil blbě vyhybku a už jsme si to řítili na Týniště. Sakra klid máš dovolenou. Něco  vymyslíš . Když ne ty, tak ta baba průvodčí co zrovna přichází . „Jo mladej pane to si musíte na nejbližší stanici vystoupit“. „Ale já jsem ve správným vlaku akorát,že jede špatným směrem“. „Omyl vy jste ve špatným vlaku. Na třetím nástupišti totiž stály vlaky dva . Vlak na levé straně nástupiště  a vlak na pravé straně nástupiště. A váš byl ten nalevo“.

 „Aha ,to bych ale určitě mohl jet na tuhle jízdenku s váma dál . Nejde přeci o směr ale o kilometry a mě je teď už jedno kam pojedu“. „Ne tímhle směrem vám jízdenka neplatí. Musíte vystoupit na Slezském předměstí“. Hmm. Tak to je v prdeli. Ale já si ten den zkazit nenechám a ty prachy za jízdenku taky jen tak nevyhodím. Hned po potupném vystoupení z vlaku jsem sednul na bus a jel domů, protože jsem ještě nestačil načnout lahváče. To byla totiž dost jsem podstatná podmínka mého plánu, který se mi operativně rodil již v průběhu odporného dialogu s ještě odpornější průvodčí. Můj plán byl geniálně jednoduchý.

Doma prostě sednu do služebáku a ten vlak dohoním . A všechno bude zase v pohodě. Až na ten chlast teda. Vyrážím.

Takže Hořice . Mé naděje vyprchaly před 15 minutama. Hm nevadí vždyť to není rychlík a Ostroměř je kousek . Krajina za oknem auta je z důvodu rychlosti dost rozmazaná takže jestli je tam romantika nebo humus fakt netuším.Ostroměř 10 minut. Krátká porada s mapou. Jasně Jičín .To je ještě kus . Tam musím bejt dřív než ten podělanej vlak. Už jsem v Jičíně . Do prdele závory. Už jede no tak rychle nahoru . Kurva to to trvalo. Uááá byl to on ten hajzl co projel zkrz ty zasraný závory.

Tak klid vole . Hlavně nezmatkovat . Co je dál ? Lomnice?! .

  Asi jo ,jedem. Sakra to je na lahváče. Vydrž závisláku.

„Dobrý den nepojede tudy vlak do Turnova“ Jo ?! Tak to je skvělý. Jen tak pro klid duše . „Tahle jízdenka určitě platí že jo?“  „Mám si něco přikoupit ?“ Vrrrr. „Kolik“ 15kč. „Tak jo, ale jenom proto , že říkáte, že tendle úsek má být nejromantičtější“. Do píči.

Fajn ,zamykám auto beru noviny a hurá na vlak.Hurá za vizuálními zážitky.

Ty vole to je fakt super . Ty chaloupky , údolíčka , tunýlky . Seru na noviny. Čučím na přírodu. Hm dobrej krpál to maj ty vlaky v zimě asi co dělat.   

 „Dobrý den, kontrola jízdenek prosím. Vy jedete do Turnova“ . „Jasně snad to není trestný?Už bych tam fakt rád dojel“ říkám s koketním úsměvem na rtech. „No jo pane to jste měl ale v Libuni přestoupit a z tý jsme zrovna odjeli“.Úsměv z tváře mi nemizí, ovšem jeho charakter se očividně změnil a i ten blbec průvodčí pochopil že jde do tuhého. „To mi ale ta vaše kolegyně kráva prodavačka jízdenek z Lomnice neřekla“.

„Klid . Mám pro vás řešení .Vystupte si hned teď na starý lesní zastávce . Když půjdete zpátky po pražcích rychlým krokem, měl byste ještě stihnout ten vlak do Turnova“.

No tak jsem zase venku z vlaku . Stojím uprostřed hlubokého lesa kde bych se vůbec nedivil kdybych potkal medvěda , přede mnou 3kilometry po pražcích  do slušnýho  kopce  a navíc na mě začíná jít sračka. Pokud ten vlak stihnu tak to budou fakt vteřiny . Nesmím váhat . Mám jen dvě možnosti. Buď půjdu hodně rychle a budu riskovat , že se poseru, ale stihnu vlak a pokud bude ještě důvod ,tak se  vyseru  až v něm. Nebo se vyseru hned, ale ty minuty mi pak budou chybět.

Vsadil jsem na svůj svěrač a rychle vyrazil . Pokaždé když jsem se podíval na hodinky zrychlil jsem krok a zároveň nutně zpevnil svěrač řiťáku. No super výlet . Běžím temným lesem, v zádech medvědy , zároveň se snažím ovládat nohy aby se nějak dohodly s debilním rozestupem pražců a navíc už nahlas ukecávám řiťák aby ještě něco vydržel.

Hu , louka a ten stoupák ,tak to už je tak max. 300metrů. Makej a ty drž ,už tam budem.

Něco houká . Něco kurva houká. Makám . Už je ve stanici . 200metrů .Musí nastupovat nebo vystupovat hodně lidí. No tak ani jedno z toho.

Už jede.A  beze mne. Už je v první zatáčce za nádražím .Strojvedoucímu vidím do ksichtu. Blbejch 150 metrů.  Ale já mám taky něcóóó v poslední zatáčce . Kam s tím ?Tam jsou lidi .Kam ? Kam? Na nádraží to nestihnu. Pole , slunečnice .Sposta vysokejch slunečnic. Jak ? Cejtím sračku.  No nakonec je tohle ten pravej nejlepší zážitek. Už je po všem. Stojím nahý v poli slunečnic. Pode mnou lejno jak od krávy .Sluníčko svítí , ptáčci zpívají a já mám svou chlupatou prdel celou špinavou od sraček .  A nemám si ji čím VYTŘÍÍÍT. 

Vlastně mám. Ale ještě jsem JE  nestihl přečíst. Všechno bylo tak rychlý a hektický.

Ne .To teda ne. Mám přeci nějaký práva a chci mít už konečně klid.

No, nakonec jsem si tu prdel vytíral asi půl hodiny . Začal jsem první a poslední stránkou a časem přišla řada i na přílohy. A přečet jsem všechno i inzeráty .Myslím že moje prdel už nikdy nebude mít tu čest s tolika intelektuály najednou.

No nic, to je skoro všechno. Jen snad, že přetvořit noviny na hajzlpapír není žádná sranda .To z nich musíte utvořit kuličku a tu pak v dlaních tak dlouho mnout a válet až je zcela měkká.

Domů jsem už dojel na první pokus . Žádná romantika.