Zajisté víš (pokud nevíš, budeš poučen), že skupiny  tohoto zaměření vznikají veskrze dělením. Ani my jsme nebyli výjimkou. Jak to tedy bylo: v hluboké minulosti devadesátých let se dva kamarádi dali dohromady s lidmi ze skupiny Rytíři krále Jana. Po základním vyučení a následném zjištění , že dojíždění z HK do Ústí nad Orlicí  není to pravé ořechové, se ti dva rozhodli odejít a založit v Hradci Králové svou vlastní skupinu. Tak vznikl Haeretic a jsem přesvědčen, že to nebyly vůbec špatné časy. Ovšem i Haereticu byl předurčen osud mnohých jiných skupin a nastal čas dělení. Ti dva se rozešli a vznikly dvě nové skupiny. Domýšlíš se jistě správně . V tom období (léta páně 1999) se zrodil Rawenor – partička lidí jejichž „zdravé jádro“ je téměř od počátku neměnné . A to zejména proto, že jsme v prvé řadě kamarádi a až pak to ostatní. Nikdy nám nešlo o peníze, dokonalost, odborné uznání , nýbrž o to užít si to!

A v čem to spočívá? V možnosti zaexhibicionovat si , pobavit diváky a taky sebe, užít si potlesk a být spolu. A kdo si to tedy užíval a užívá? (Abych někoho neurazil a nikdo neremcal, vezmu to v abecedním pořadí) : Lubor,Magda,Martin,Radek,Ríša,Šárka,Tomáš,Vláďa. Těchto osm zvířátek tvořilo a tvoří základ všeho dění.. A nebylo a není toho málo. K tomu se ještě dostaneme. Nejdřív ještě pár informací o vývoji skupiny.

Hned od začátku jsme nelenili a  vymysleli, secvičili a postupně zdokonalovali  vystoupení „Jak Pišilínův pán ku princezně přišel“, se kterým jsme pak několik let úspěšně vystupovali. Vystoupení měla stejně velký úspěch jak u dětí tak u dospělých , u kterých jsme si sympatie mj. získali mnohými  drobnými úskoky jako např. trefnými jmény pánů rytířů: pan Jan z Becheřic, pan Vratislav z Krušovic, pan Bernard z Bráníka a panic Štoček z Fernetic. Postupem času jsme objevili kouzlo ohně a hrátek s ním (Tom zajisté „rád“ vzpomíná na petrolejové začátky J ). A tak časem vznikla úspěšná ohňová show , která kromě jiných akcí potěšila i účastníky turnajů královny Elišky a byla nedílnou a nezbytnou součástí našich JÍZD(o nich později) . Dobře rozjetou  ohňovou sekci a její show jsme museli na vrcholu sil ze zdravotních důvodů pozastavit. A tak nám bylo ctí, že jsme derniéru  uskutečnily pro naše přátele z Batalionu sv. Martina na poděbradských slavnostech.

Pamětníci jistě zatlačí slzu, že ohňovku už asi neuvidí.

Tak abychom si to shrnuli co to vlastně ten Rawenor dělal , dělá nebo čeho se účastní : vystoupení,ohňová show, Jízdy, bitvy,vody , motokáry, plesy, akce (mj. svinary a další open, vánoční besídky, zahradní pařby – soudek, prasátko…).

Závěrem je  nutno si přiznat , že vrchol naší činnosti jako SHŠ je už za námi a tedy ne vše , co je zmíněno, ještě aktivně provozujeme (i nepozorný čtenář zajisté pochopil co). Už holt není tolik času a energie. Podstatné je , že jako parta fungujeme stále dál a když je možnost společně něco podniknout , jdeme s chutí do toho. Howgh.

Dál ať za nás hovoří fotografie.

Vysvětlivky:

akce – radši bez komentáře

vody – všední i nevšední  sjíždění českých řek

motokáry – dost dobrý zazávodění si  (určitě můžeme doporučit - buď  rychnovská nebo      hronovská dráha)

plesy – Kolín – klasika  a hlavně ŘACH PÁRTY

bitvy – Libušín,Poděbrady,Hrubá Skála,Dohalice,Ledeč, starý dobrý Jackov……

jízdy – tak to je prostě chuťovka . Základ byla naše šermířská Š1203Rawenorka v exkluzivní pařící úpravě. Bylo to zhruba o tom, že na jeden týden v létě jsme řekli světu : „polib si prdel“, vzali si kostýmy, ohňové propriety + nějaké serepetičky. Na začátku jízdy určili zhruba směr (např. jižní čechy, morava, šumava….) a vyrazili. Co se nám cestou zalíbilo, to jsem ozkoušeli, prohlédli, použili, prožili, no a k večeru si vybrali nejbližší kemp.

Tam jsme se převlíkli do kostýmů a šli lidi pozvat na noční ohňovou show. Celýmu kempu jsem to pak ukázali až to hučelo (co tam taky unuděný chudáci mají jinýho dělat než se jít kouknout na takovou atrakci J. Po šichtě jsme do kloboučku vybrali slušný obnosy (kdo vymyslel kovový dvacky – to byl génius) a tím pádem měli na benzín na další den (potvora žravá). No a tak pořád dokola s různými překvapivými nuancemi až jsme zas dorazili domů L.